Rodinný dům je definován po novele od 1.7.1998 vyhláškou č. 137/1998 Sb., § 3:

RD je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Z výše uvedené definice Rodinného domu vyplývá, že má-li dům více než tři samostatné byty nebo více než dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nejedná se již o rodinný dům, ale o bytový dům. Zde je nutno doplnit, že bytový dům musí být stavbou určenou pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení (více než ½ všech ploch je určena k bydlení). Pakliže tomu tak není, nejedná se o bytový dům, ale o komerční nemovitost s byty.

Z pojmu Bytový dům pak vyplývají další zákonem stanovené podmínky odlišné od rodinného domu. Bytový dům musí mít založeno společenství vlastníků. Často se v realitní praxi setkáváme s případem, kdy bytový dům vznikl převodem původních družstevních bytů do osobního vlastnictví na základě prohlášení vlastníka (tedy původně družstva) a společenství vlastníků zastupují původní představitelé družstva , např. předseda aj. Nicméně po převodu do osobního vlastnictví pozbývají platnost Stanovy družstva a majitelé bytů mohou disponovat svým majetkem bez omezení v souladu se zákonem o vlastnictví bytů ( Zákon č. 72/1994 Sb.)

Pro bydlimevpraze.cz napsala Ing. Jana Veselá, makléřka společnosti RE/MAX