Uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu listiny v případě, že dlužník nesplní určitý závazek. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině. Banka jako ručitelský subjekt nemůže uplatnit námitky, které by byl oprávněn uplatnit dlužník a plní peněžitě na písemné vyzvání věřitele. Poskytnutí bankovní záruky pro banku znamená závazek, jenž by mohl být úvěrem.

Nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která musí mít nejméně dva uzavřené samostatné užitkové prostory (s výjimkou hal), je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Za budovu lze rozhodnutím vlastníka považovat také sekce se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.

Byt vyčleněný jako jednotka podle zák. č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.

Družstvo, zajišťujícíbytové potřeby svých členů.

Družstvo, dříve společenstvo je druh právnické osoby, který se příliš neliší od obchodní společnosti. Odlišnosti od obchodních společností spočívají v možnosti originálně nabývat členství beze změny zakladatelského dokumentu, rovnosti hlasů společníků při hlasování např. o změně stanov a variabilním základním kapitálu (kmenovém jmění).

Bytový fond zahrnuje veškeré byty v určité oblasti.

Označení domů k navigaci návštěvníků a poštovních a jiných služeb a k evidenci domů veřejnou správou. V současné době se domy označují především číslováním. K nepřímé identifikaci těch budov, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí nebo nemají přiděleno domovní číslo, se používá například parcelní číslo.

Evidenční číslo je, podobně jako popisné číslo, jedinečné v rámci části obce, ale evidenční čísla tvoří samostatnou číselnou řadu, t. j. ve stejné části obce mohou být dvě budovy se stejným číslem, z nichž jedno je popisné a jedno evidenční.

V oficiálních dokumentech se zpravidla rozlišují údajem „evidenční číslo“ nebo zkratkou „ev. č.“ Na tabulkách či v adresách se mnohde rozlišují číslicí 0 nebo písmenem E přidaným před vlastní číslo. Tabulky jsou často barevně rozlišeny od popisných i orientačních čísel (například pro rekreační stavby v okolí Prahy je obvyklá žlutá tabulka s černými číslicemi, novější evidenční čísla v Praze mají často zelenou barvu atd. Mnohdy je rozlišení provedeno jen textem na tabulce, například slovy „nouzová stavba“, „provisorní stavba“, „chata“ a podobně.

.

Parcelní číslo je identifikační číselné označení (územní prostorový identifikátor) parcely a tedy i pozemku. Parcelní čísla se používají v katastru nemovitostí, katastrální mapě a v dalších případech, kdy je třeba pozemek přesně identifikovat. Čísla parcel se používají i k nepřímé identifikaci těch budov, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí nebo nemají přiděleno domovní číslo.

V České republice jsou parcelní čísla přidělována v číselných řadách vždy v rámci katastrálního území. V některých katastrálních územích existují dvě číselné řady parcel, jedna pro takzvané pozemkové parcely a druhá pro stavební parcely. V ostatních katastrálních územích existuje společná (jednotná) číselná řada pro oba druhy parcel. Druh parcely se u parcelního čísla označuje slovně nebo například zkratkami st. pro stavební parcely a pp. pro pozemkové parcely, popřípadě st. pro stavební parcely a čísla pozemkových parcel bez rozlišení. V některých datových formátech se stavební parcely v samostatné číselné řadě rozlišují znaménkem minus, tedy jako záporná čísla.

1. movitá věc svěřená do odborné úschovy; 2. peněžní prostředky nebo cenné papíry, které se ukládají do peněžních ústavů.

Například u koupi bytu se skládá blokovací depozitum, aby kupující měl zajištěnu rezervaci bytu.

Je dražba prováděná na návrh vlastníka.

Dražební jistota je zajištění budoucích závazků účastníků dražby ve stanovené výši a formě. Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty. Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby. Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. Lhůta pro složení dražební jistoty končí zahájením dražby. Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.

Dražebník je osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění. Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenským rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo také příslušný orgán státní správy.

Soupis a popis vybraných nemovitostí používaný před katastrálním zákonem, který se vedl v letech 1964-1992 dle zákona č. 22/1964 Sb. Nemovitosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách.

Fixní úroková sazba je pevně stanovenou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru nebo na dobu fixace úrokové sazby.( Z pravidla na 1,3,5 let)

je technický nástroj a neoddělitelná součást všech právních listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu nově zobrazit do katastrální mapy. Např. při rozdělení stávajícího pozemku, při dokončení budovy, která je předmětem zápisu v katastru nemovitostí atp. GP (dříve se uváděly rozdílné názvy) se používá v naší praxi nepřetržitě od 80. let 19. století.

Geometrický plán musí být vždy vyhotoven na základě výsledků zeměměřických činností. Geometrický plán bez měření je jako pojem nesmysl, a pokud se v praxi vyskytne, je hrubým porušením mnoha ustanovení katastrálních předpisů. Katastrální mapa vzniká originálním mapováním, avšak již druhý den po svém vzniku „stárne“, a proto se musí udržovat v souladu se skutečným a právním stavem. Údržba se v historii často uskutečňovala reambulací, scelením, pozemkovými úpravami. Univerzálním nástrojem, umožňujícím komunikaci mezi právníky, zeměměřiči, projektanty, atd. včetně laické veřejnosti se stal geometrický plán. Opačným postupem než doplnění katastrálních map je vytyčení hranic pozemků.

Je veřejnou listinou pro porovnání zápisu a zákresu stejné nemovitosti (nebo skupiny skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí). Není-li ztotožnění parcel možné, identifikaci nelze provést bez vytyčení hranice pozemku v terénu a bez vyhotovení geometrického plánu.

Katastr nemovitostí České republiky je veřejným souborem údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich popis, soupis a geometrické a polohové určení. Vznikl ke dni 1. 1. 1993 na základě zákona č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

Katastrální úřad je (věcně příslušný) správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) včetně zápisů práv k nemovitostem do katastru. Působnost katastrálních úřadů je vymezena zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly katastrální úřady zřízeny.

Katastrální úřady

a) vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky,

b) vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,

c) projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona,

d) schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví,

e) schvalují změny hranic katastrálních území,

f) vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním,

g) plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální.

Kolaudace je úřední postup, který musí proběhnout před tím, než začne být užívána určitá právě dokončená stavba. Téměř všechny dokončené stavby lze totiž začít užívat pouze buď na základě oznámení stavebnímu úřadu, nebo na základě jeho vyhovění žádosti o vydání tzv. kolaudačního souhlasu.

Stavebního úřadu rozhodne, jestli objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.

Je smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít u nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu. Kupní smlouva na byt nebo nebytovou jednotku má svá specifika a musí v ní být uvedeny náležitosti, které u jiných smluv nenajdete.Tyto další náležitosti jsou určeny zákonem o vlastnictví bytů a vyplývají ze skutečnosti, že byt nebo nebytová jednotka jsou součástí domu.

Název pro mezipatro, zvýšené přízemí,

Splátka, mimo řádný splátkový kalendář. Banky většinou vyžadují poplatek, který je potřeba při mimořádné splátce uhradit. Platí to zejména v případech, kdy bance chcete poslat peníze navíc mimo dobu, kdy končí fixace. Při otočce fixace úrokové sazby je totiž mimořádná splátka obecně zdarma.

Smlouva, na zákledě které pronajímatel přenechává za smluvenou částku nájemci nemovitost, aby ji ve sjednané době užíval. Obě strany si ve smlouvě sjednávají další podmínky nájmu jako jsou jejich povinnosti, způsob předání, výše kauce a možnost vypořádání a další.

Co musí obsahovat nájemní smlouva ?

1. Musí mít vždy písemnou formu.

2. Identifikace nájemce i pronajímatele, – jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště, rodné číslo, číslo občanského průkazu, v případě firmy je pak nutné nezapomenout na IČO společnosti, sídlo a jednatele.

3. ientifikace předmětu nájmu, to znamená, že nesmí chybět jak adresa, tak v případě bytu i číslo a označení patra, v němž se nachází.

4.Uvedení velikosti, počtu místností a také informace, zda k předmětu nájmu náleží i další prostory, pokud ano, tak jejich popis a možný způsob užívání.

5. Doba trvání nájmu, na dobu určitou/neurčitou (+ podmínky skončení),

6. Vybavení bytu, zda ho má nájemce k dispozici a jakým způsobem budou probíhat případné opravy.

7. Výše nájmu, a to s vysvětlením, jak bude řešeno placení služeb, kdy bude prováděno jejich vyúčtování a jakým způsobem bude nakládáno s případnými přeplatky a nedoplatky.

Nebytový prostor je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory přitom nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru nebo společné části domu, ale samostatným předmětem právních vztahů.

Cena, která by byla dosažená při prodeji oceňované nebo porovnatelné nemovitosti v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, kromě vlivu mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího a vlivu zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, přechodné zhoršení životního prostředí, poruchy v zásobování přechodného rázu, důsledky přírodních sil nebo kalamit. Obvyklá cena je stanovena finanční institucí na základě obvyklé odhadní ceny nemovitosti zpracovanou odhadcem společnosti.

Je zjištění hodnoty majetku. Pro odhad cen nemovitostí se používají zcela jiné metody než u ocenění nemovitosti a znalec není při odhadu vázán cenovým předpisem.

Odhad ceny nemovitostí může vyhotovit i odhadce nemovitostí. Odhadce nemovitostí však nemusí být soudní znalec a potom nemůže vydat znalecký posudek o ceně nemovitostí. Soudní znalec může vyhotovit znalecký posudek o ceně nemovitostí, opatřený kulatým razítkem soudního znalce a ve znaleckém posudku je potom uvedeno, zda jde o „odhad ceny nemovitostí“ nebo zda jde o „ocenění nemovitosti“ zjištěním ceny podle cenového předpisu.

Orgány státní správy (finanční úřady, apod.) akceptují pouze znalecké posudky vypracované soudními znalci, nikoliv odhady nemovitostí vypracované odhadci.

Pozemek je přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí držby, hranicí vlastnickou, hranicí druhu pozemku popřípadě rozhraním způsobu druhu využití pozemků. Pozemek nelze nikterak zničit. Můžou se měnit jeho hranice (výměra) a parcelní čísla.