+420 607 611 740
kcheler@bydlimevpraze.cz
Platba obsahující splátku i úrok v jedné částce. Tato částka je po celou sjednanou dobu stejná, mění se plynule poměr splátka : úrok. Zpočátku tvoří většinu částky úrok, poměr se posunuje ve prospěch splátek a na konci splatnosti tvoří většinu částky splátka a zbytek úrok.
Uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu listiny v případě, že dlužník nesplní určitý závazek. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině. Banka jako ručitelský subjekt nemůže uplatnit námitky, které by byl oprávněn uplatnit dlužník a plní peněžitě na písemné vyzvání věřitele. Poskytnutí bankovní záruky pro banku znamená závazek, jenž by mohl být úvěrem.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
Bonitovaná půdně ekologická jednotka je pětimístný číselný kód související se zemědělskými pozemky. Vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.
Právním předpisem, kterým se stanovovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb).
Budova
Nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která musí mít nejméně dva uzavřené samostatné užitkové prostory (s výjimkou hal), je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Za budovu lze rozhodnutím vlastníka považovat také sekce se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.
Budova rozestavěná
Budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční. U typu budovy, kde se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí
Byt v osobním vlastictví
Byt vyčleněný jako jednotka podle zák. č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.
Byt, bytová jednotka
Byt, případně bytová jednotka, je část domu. Je to místnost nebo několik místností určených k bydlení jednoho člověka, spolubydlících nebo celé rodiny.
Byt je buď jedna místnost, nebo více místností vhodným způsobem propojených, které jsou oddělené od zbytku domu. Celý prostor lze uzamknout. Tyto místnosti slouží k ubytování jedné nebo více osob. Obvykle žijí v jednom bytě příslušníci jedné rodiny.
Velikost bytu se uvádí dvěma různými způsoby. Buď se počítá podlahová plocha bytu v metrech čtverečních, nebo se uvádí počet místností. Při počítání místností platí jistá pravidla. Kuchyně, koupelna, záchod a chodba se jako místnosti nepočítají
Bytové družstvo
Družstvo, zajišťujícíbytové potřeby svých členů.
Družstvo, dříve společenstvo je druh právnické osoby, který se příliš neliší od obchodní společnosti. Odlišnosti od obchodních společností spočívají v možnosti originálně nabývat členství beze změny zakladatelského dokumentu, rovnosti hlasů společníků při hlasování např. o změně stanov a variabilním základním kapitálu (kmenovém jmění).
Bytový dům
Bytový dům je stavba, ve které převažuje funkce bydlení (více než ½ všech ploch je určena k bydlení). Musí mít více než tři samostatné bytové jednotky. Pakliže tomu tak není, nejedná se o bytový dům, ale o komerční nemovitost s byty.
Bytový fond
Bytový fond zahrnuje veškeré byty v určité oblasti.
Čerpání úvěru
Poskytnutí smluvených finančních prostředků na účet klienta, nebo jiný klientem určený účet. Čerpat lze jednorázově nebo postupně.
Číslo evidenční
Označení domů k navigaci návštěvníků a poštovních a jiných služeb a k evidenci domů veřejnou správou. V současné době se domy označují především číslováním. K nepřímé identifikaci těch budov, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí nebo nemají přiděleno domovní číslo, se používá například parcelní číslo.
Evidenční číslo je, podobně jako popisné číslo, jedinečné v rámci části obce, ale evidenční čísla tvoří samostatnou číselnou řadu, t. j. ve stejné části obce mohou být dvě budovy se stejným číslem, z nichž jedno je popisné a jedno evidenční.
V oficiálních dokumentech se zpravidla rozlišují údajem „evidenční číslo“ nebo zkratkou „ev. č.“ Na tabulkách či v adresách se mnohde rozlišují číslicí 0 nebo písmenem E přidaným před vlastní číslo. Tabulky jsou často barevně rozlišeny od popisných i orientačních čísel (například pro rekreační stavby v okolí Prahy je obvyklá žlutá tabulka s černými číslicemi, novější evidenční čísla v Praze mají často zelenou barvu atd. Mnohdy je rozlišení provedeno jen textem na tabulce, například slovy „nouzová stavba“, „provisorní stavba“, „chata“ a podobně.
.
Číslo orientační
Číslo orientační, identifikuje územní prvek budovu k územnímu prvku ulice a ostatním veřejným prostranstvím.
Číslo orientační je přidělováno rozhodnutím obecního úřadu a může být změněno.
Číslo orientační je jedinečné v rámci ulice a ostatních veřejných prostranství.
Orientační čísla nemusejí být uplatňována ve všech obcích s uličním systémem.
Používají se většinou ve městech a mají označovat pořadí budovy v rámci ulice nebo náměstí. Pokud se použijí v části obce, která ještě není plně zastavěná, vzniká problém, vznikne-li nová budova mezi dvěma již očíslovanými. K rozlišení může být číslo doplněno jedním písmenem české abecedy bez diakritických znamének. Orientační čísla se obvykle přidělují ve směru od středu obce k okrajům, případně od začátku ulice k jejímu konci, lze-li takovéto směry určit, lichá vlevo a sudá vpravo. Na náměstích a v některých městech i na nábřežích čísla následují po jedné, sudá i lichá dohromady. V některých městech je zvykem přidělovat i nárožním domům nebo domům s ulicemi po obou stranách pouze jedno orientační číslo podle hlavního vchodu, v jiných městech (například v Praze) mívá jeden dům často k jednomu popisnému číslu i dvě nebo tři orientační čísla a adresy. V některých případech má větší budova pouze jedno číslo popisné, ale jednotlivé vchody či sekce budovy mají samostatná čísla orientační.
Číslo parcelní
Parcelní číslo je identifikační číselné označení (územní prostorový identifikátor) parcely a tedy i pozemku. Parcelní čísla se používají v katastru nemovitostí, katastrální mapě a v dalších případech, kdy je třeba pozemek přesně identifikovat. Čísla parcel se používají i k nepřímé identifikaci těch budov, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí nebo nemají přiděleno domovní číslo.
V České republice jsou parcelní čísla přidělována v číselných řadách vždy v rámci katastrálního území. V některých katastrálních územích existují dvě číselné řady parcel, jedna pro takzvané pozemkové parcely a druhá pro stavební parcely. V ostatních katastrálních územích existuje společná (jednotná) číselná řada pro oba druhy parcel. Druh parcely se u parcelního čísla označuje slovně nebo například zkratkami st. pro stavební parcely a pp. pro pozemkové parcely, popřípadě st. pro stavební parcely a čísla pozemkových parcel bez rozlišení. V některých datových formátech se stavební parcely v samostatné číselné řadě rozlišují znaménkem minus, tedy jako záporná čísla.
Číslo popisné
je v České republice územně prostorový číselný identifikátor budovy, který je v dané části obce unikátní. Řada čísel popisných často odpovídá katastrálnímu území, ale někde z historických důvodů může mít samostatnou řadu i menší sídelní jednotka.
Každá budova se označuje buď číslem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo číslem evidenčním (v jiné číselné řadě), jde-li o stavbu dočasného nebo rekreačního charakteru. Číslo přiděluje obec rozhodnutím, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Tato čísla se přidělují postupně v rámci katastrálního území, ale v některých případech se významným budovám (například školám) vyhrazují snadno zapamatovatelná kulatá čísla. Kostely, kaple a neobývané věže se již od dob Marie Terezie nečíslují.
D
Depozitum
Například u koupi bytu se skládá blokovací depozitum, aby kupující měl zajištěnu rezervaci bytu.
Dražba
Dražba také aukce, je forma obchodování zboží nebo služeb, při němž cena není předem stanovena, ale určí se během dražby v soutěži několika nakupujících či prodávajících. Zájemci v průběhu aukce podávají své cenové nabídky a nakonec je zboží či služba licitátorem (tj. předsedajícím dražbě) přiklepnuta tomu, kdo nabídl nejlepší cenu, a tento účastník (zvaný vydražitel) tak získá právo a povinnost za tuto cenu uzavřít na předmět dražby kupní smlouvu.
Existuje mnoho variant dražby. Podle druhu aukce mohou být například nabízející přímo na místě osobně a nebo se aukce mohou zúčastnit vzdáleně prostřednictvím telefonu, internetu či jiných médií. Prodávající obvykle platí organizátorovi dražby (dražebníkovi čili aukcionáři nebo aukční společnosti) provizi, která se počítá jako určité procento z konečné prodejní ceny.
Dražba dobrovolná
Je dražba prováděná na návrh vlastníka.
Dražba nedobrovolná
Dražbou nedobrovolnou je veřejná dražba prováděná na návrh dražebního věřitele bez souhlasu vlastníka. Pohledávka dražebního věřitele musí být přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem.
Dražební jistota
Dražební jistota je zajištění budoucích závazků účastníků dražby ve stanovené výši a formě. Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty. Účastník dražby je povinen složit dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky; dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby. Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. Lhůta pro složení dražební jistoty končí zahájením dražby. Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.
Dražební vyhláška
Je rozhodnutím soudního exekutora, ve kterém jsou uvedeny skutečnosti jako je čas a místo dražebního roku, označení předmětu dražby a příslušenství, výsledná cena, nejnižší podání apod. Dražební vyhláška je kromě povinného (osoby, jejíž nemovitost je předmětem dražby) doručována i jeho manželovi, a dalším subjektům dle typu dražby (např. katastrální, obecní a finanční úřad). Dražební vyhláška se zveřejňuje na úřední desce exekutora, případně v místě obvyklým způsobem prostřednictvím obecního úřadu. Rovněž je zveřejněna na Portálu dražeb (www.portaldrazeb.cz) a v Centrální evidenci exekucí (www.ceecr.cz).
Dražebník
Dražebník je osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění. Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenským rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo také příslušný orgán státní správy.
Družstevní byt
Je to byt, který je ve vlastnictví bytového družstva. Člen družstva má vrámci práv a povinností s pojených s členstvím v družstvu právo jeho nájmu.
E
Evidence nemovitostí
Soupis a popis vybraných nemovitostí používaný před katastrálním zákonem, který se vedl v letech 1964-1992 dle zákona č. 22/1964 Sb. Nemovitosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách.
Extravilán
Extravilán je souhrnné označení pro nezastavěnou část obce, resp. nezastavěnou část jejího katastrálního území.
Do extravilánu se většinou počítají i osamělé budovy mimo intravilán. Extravilán obvykle vytváří souvislý pás kolem intravilánu a bývá také plošně větší. Vnější hranicí extravilánu bývá katastrální hranice dané obce. Do extravilánu zpravidla patří lesy, pole, louky, pastviny atd.
F
Fixní úroková sazba
Fixní úroková sazba je pevně stanovenou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru nebo na dobu fixace úrokové sazby.( Z pravidla na 1,3,5 let)
Fond oprav
Fond oprav je tvořen měsíčně vlastníky bytových jednotek, a to příspěvky dle výše podílu vlastníka bytové jednotky na společných prostorách domu. Tato výše podílu je uvedena jednak v Prohlášení vlastníka a jednak ve výpisu Listu vlastnictví místně příslušného Katastrálního úřadu.
Fond oprav je určen k údržbě a opravám společných částí domu, většinou jsou z něj hrazeny i jiné poplatky, jako např. daně z nemovitosti, pojištění budov a jiné poplatky, jejichž podíl nebo rozúčtování je prováděno stejným způsobem jako tvorba fondu oprav.
G
Geometrický plán
je technický nástroj a neoddělitelná součást všech právních listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu nově zobrazit do katastrální mapy. Např. při rozdělení stávajícího pozemku, při dokončení budovy, která je předmětem zápisu v katastru nemovitostí atp. GP (dříve se uváděly rozdílné názvy) se používá v naší praxi nepřetržitě od 80. let 19. století.
Geometrický plán musí být vždy vyhotoven na základě výsledků zeměměřických činností. Geometrický plán bez měření je jako pojem nesmysl, a pokud se v praxi vyskytne, je hrubým porušením mnoha ustanovení katastrálních předpisů. Katastrální mapa vzniká originálním mapováním, avšak již druhý den po svém vzniku „stárne“, a proto se musí udržovat v souladu se skutečným a právním stavem. Údržba se v historii často uskutečňovala reambulací, scelením, pozemkovými úpravami. Univerzálním nástrojem, umožňujícím komunikaci mezi právníky, zeměměřiči, projektanty, atd. včetně laické veřejnosti se stal geometrický plán. Opačným postupem než doplnění katastrálních map je vytyčení hranic pozemků.
H
Hypoteční úvěr
Hypoteční úvěr (neboli hypotéka) je úvěr určený fyzickým i právnickým osobám. Vždy musí být zajištěný zástavním právem k nemovitosti na území ČR. Obvykle se jako zástava využívá financovaná nemovitost, ale není to podmínkou, ručit lze i objektem jiným. Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů: 1. účelová hypotéka, která je striktně vázaná na investici do nemovitosti 2. neúčelová hypotéka, tzv. americká hypotéka - úvěr lze použít na cokoli.
I
Identifikace parcel
Je veřejnou listinou pro porovnání zápisu a zákresu stejné nemovitosti (nebo skupiny skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí). Není-li ztotožnění parcel možné, identifikaci nelze provést bez vytyčení hranice pozemku v terénu a bez vyhotovení geometrického plánu.
J
Jistina
Jistina je základní peněžní částka, která byla půjčena nebo která tvořila vklad. K ní se připisují úroky, což je odměna za její poskytnutí. Tyto úroky, stejně jako úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení, tvoří příslušenství jistiny.
K
Katastr nemovitostí
Katastr nemovitostí České republiky je veřejným souborem údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich popis, soupis a geometrické a polohové určení. Vznikl ke dni 1. 1. 1993 na základě zákona č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
Katastrální mapa
Katastrální mapa je závazné státní mapové dílo velkého měřítka obsahující body bodového pole, polohopis a popis, který zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území tvořící předmět katastru nemovitostí.
Budovy se v katastrální mapě zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu, pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic a označují se parcelními čísly. Katastrální mapy jsou vyhotovené buď v dekadickém měřítku nebo digitálně.
Katastrální úřad
Katastrální úřad je (věcně příslušný) správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) včetně zápisů práv k nemovitostem do katastru. Působnost katastrálních úřadů je vymezena zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly katastrální úřady zřízeny.
Katastrální úřady
a) vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky,
b) vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,
c) projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona,
d) schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví,
e) schvalují změny hranic katastrálních území,
f) vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním,
g) plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální.
Katastrální území
místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí
Kolaudace
Kolaudace je úřední postup, který musí proběhnout před tím, než začne být užívána určitá právě dokončená stavba. Téměř všechny dokončené stavby lze totiž začít užívat pouze buď na základě oznámení stavebnímu úřadu, nebo na základě jeho vyhovění žádosti o vydání tzv. kolaudačního souhlasu.
Stavebního úřadu rozhodne, jestli objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.
Komplexní pozemková úprava
Komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření.V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.
Kupní smlouva
Je smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít u nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu. Kupní smlouva na byt nebo nebytovou jednotku má svá specifika a musí v ní být uvedeny náležitosti, které u jiných smluv nenajdete.Tyto další náležitosti jsou určeny zákonem o vlastnictví bytů a vyplývají ze skutečnosti, že byt nebo nebytová jednotka jsou součástí domu.
L
List vlastnictví
List vlastnictví (někdy výpis z katastru nemovitostí, ve zkratce LV) je veřejná listina obsahující soupis nemovitostí, které v daném katastrálním území vlastní konkrétní vlastník či spoluvlastníci, a slouží k prokazování tohoto vlastnictví. Vydává je katastrální úřad příslušný danému katastrálnímu území nebo je možné získat prostřednictvím Czech POINTu. Bezplatně nahlížet do Listů vlastnictví lze pomocí aplikace na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Listy vlastnictví jsou platné k datu vydání, které se uvádí v podobě data a času v hodinách, minutách a sekundách
M
Mezanin
Název pro mezipatro, zvýšené přízemí,
Mezonet
Je byt ve dvou, nebo třech podlažích
Mimořádná splátka
Splátka, mimo řádný splátkový kalendář. Banky většinou vyžadují poplatek, který je potřeba při mimořádné splátce uhradit. Platí to zejména v případech, kdy bance chcete poslat peníze navíc mimo dobu, kdy končí fixace. Při otočce fixace úrokové sazby je totiž mimořádná splátka obecně zdarma.
N
Nabývací titul
Jedná se o dokument nebo listinu, na jejímž základě člověk nabyl vlastnické právo k určité nemovitosti. V nejběžnějších případech je to kupní smlouva, darovací smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva a další.
Nájemní smlouva
Smlouva, na zákledě které pronajímatel přenechává za smluvenou částku nájemci nemovitost, aby ji ve sjednané době užíval. Obě strany si ve smlouvě sjednávají další podmínky nájmu jako jsou jejich povinnosti, způsob předání, výše kauce a možnost vypořádání a další.
Co musí obsahovat nájemní smlouva ?
4.Uvedení velikosti, počtu místností a také informace, zda k předmětu nájmu náleží i další prostory, pokud ano, tak jejich popis a možný způsob užívání.
Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí
Co je návrh na vklad práva do katastru nemovitostí?
Je to písemná žádost o to, aby katastrální úřad na základě smlouvy, dohody nebo prohlášení (dále jen „smlouva“) provedl vklad věcného práva do katastru nemovitostí.
Vklad je úkon katastrálního úřadu, který má za následek vznik, změnu nebo zánik věcného práva k nemovitosti (tj. vlastnického práva, zástavního práva, práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo předkupního práva s účinky věcného práva).
Řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí zahájí katastrální úřad pouze na návrh navrhovatele.
Kdo je oprávněn v této věci jednat ? (podat žádost apod.)?
Návrh na vklad může podat kterýkoliv účastník smlouvy, na základě níž má dojít ke vzniku, změně nebo zániku věcného práva k nemovitosti, nebo jen část účastníků smlouvy, případně všichni její účastníci.
Doporučujeme, aby návrh na vklad podepsali všichni účastníci smlouvy, neboť to urychlí vyřízení vaší věci.
Zároveň doporučujeme uvést kontaktní údaje (telefon, e-mail), které urychlí komunikaci s vámi v případě, že návrh na vklad bude mít nedostatky.
Nebytový prostor
Nebytový prostor je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory přitom nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru nebo společné části domu, ale samostatným předmětem právních vztahů.
Nemovitost
Nemovitost (kalk z lat. immobilium - to, co se nedá přemístit) je pozemek nebo stavba, spojená se zemí pevným základem. Může se tedy např. jednat o dům, chatu, garáž, zahradu, pole, park, rybník apod.
Jako nemovitosti bývají ale chápány i byty a nebytové prostory.
Někdy bývají nemovitosti nazývány realitami, což pochází z anglického jazyka, kde je ve Spojených státech tento pojem označován jako real estate, ve Velké Británii především pak jako real property.
O
Obvyklá cena současná
Cena, která by byla dosažená při prodeji oceňované nebo porovnatelné nemovitosti v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, kromě vlivu mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího a vlivu zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, přechodné zhoršení životního prostředí, poruchy v zásobování přechodného rázu, důsledky přírodních sil nebo kalamit. Obvyklá cena je stanovena finanční institucí na základě obvyklé odhadní ceny nemovitosti zpracovanou odhadcem společnosti.
Ocenění nemovitosti
Je to postup ke stanovení ceny nemovitosti. Ocenění nemovitostí lze provádět mnoha metodami a metodu ocenění nemovitostí znalec volí podle toho jaká cena má být znaleckým posudkem při ocenění nemovitosti určena. Je řada druhů cen a každá cena se používá pro jiné účely.
Pro daňové účely se při ocenění nemovitosti cena neodhaduje, ale zjišťuje se podle cenových předpisů. Proto třeba při oceňování nemovitostí pro daňové účely nelze použít metody určené pro odhad cen nemovitostí.
Odhad nemovitosti
Je zjištění hodnoty majetku. Pro odhad cen nemovitostí se používají zcela jiné metody než u ocenění nemovitosti a znalec není při odhadu vázán cenovým předpisem.
Odhad ceny nemovitostí může vyhotovit i odhadce nemovitostí. Odhadce nemovitostí však nemusí být soudní znalec a potom nemůže vydat znalecký posudek o ceně nemovitostí. Soudní znalec může vyhotovit znalecký posudek o ceně nemovitostí, opatřený kulatým razítkem soudního znalce a ve znaleckém posudku je potom uvedeno, zda jde o "odhad ceny nemovitostí" nebo zda jde o "ocenění nemovitosti" zjištěním ceny podle cenového předpisu.
Orgány státní správy (finanční úřady, apod.) akceptují pouze znalecké posudky vypracované soudními znalci, nikoliv odhady nemovitostí vypracované odhadci.
P
Parcela
Parcela je obraz pozemku, který je geometricky určen, zobrazen svislým průmětem hranic do vodorovné roviny, vyznačen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Parcely jsou evidovány v katastru nemovitostí. Stavební parcelou je pozemek evidovaný jako zastavěná plocha nebo nádvoří.Pozemkovou parcelou je parcela, která není stavební parcelou.
Pozemek
Pozemek je přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí držby, hranicí vlastnickou, hranicí druhu pozemku popřípadě rozhraním způsobu druhu využití pozemků. Pozemek nelze nikterak zničit. Můžou se měnit jeho hranice (výměra) a parcelní čísla.